Jen dva roky funguje kapela Sayonara, která pochází ze Smržovky u Jablonce nad Nisou a už si stihla udělat vcelku slušné renomé. Letos také vydala svou první eponymní nahrávku. Ta obsahuje ty nejlepší skladby, které Sayonara za svou kariéru složila, včetně svého nomen omen, věci "Harley". Právě ona nejvíce symbolizuje motorkářský duch kapely. O tom, o plánech do budoucna a o řadě dalších věcí se rozpovídal kytarista Honza Mulač, kterému nikdo neřekne jinak než Johnny. Tak tedy...
..
Štěstí se musí jít naproti. Tedy aspoň pokud chcete se svojí tvorbou sáhnout o kus dál, než kdysi dávno stály ostnaté dráty, vymezující hranice naší domoviny. Že tuzemské spolky tyhle ambice (a jim odpovídající nápady) mají, již dokázali třeba Symphonity či Signum Regis (nejen) tím, že angažovali do svých řad světově profláknuté vokalisty. Pardubičtí Sebastien na svém debutovém (ano, debutovém, jejich předchozí počin pod hlavičkou Navaru se současnou formou ani tvorbou zrovna moc nesouvisí) albu na to šli trochu jinak..
Obávám se, že má recenze nepotěší členy slovenského tělesa DEPRESY tolik, jako názory kolegů, kteří horlivě hodnotili, vznášejíc se v pomyslných nebesech kvalitativních měřítek na nejvyšších možných stupních. Co mi nejvíc vadí na dlouho očekávané novince této formace? Nejspíš bude lepší tím začít, ať to máme z krku a na konec ze sebe mohu vysypat chválu (neboť, ač to tak možná nevypadá, tato deska se mi opravdu líbí). Především mi vadí to, že se skupina přílišně snaží následovat své vzory..
Pure Fucking Heavy Metal píší na svém webu švédští GALLOWS END. Člověk, aby se skoro bál... Už podle obalu je zcela zřejmé, že tady se z heavy otěží opravdu neuhne. Měl jsem strach, že se do mě pustí kýčovité rádoby hymny ve stylu HAMMERFALL a jim podobných. Naštěstí se tomu tak nestalo.
GALLOWS END mrskají naprosto old schoolový heavy metal, který čerpá z tradice těch nejlepších osmdesátkových kapel...
Krejdly jsem svého času žral jako buráky a byl je schopen poslouchat do zblbnutí, dnes už si je pustím pouze při vhodné náladové konstelaci, možná tak jednou za dva měsíce. Myslím ale, že tento emotivní odstup nebude na škodu, jelikož dává určitou naději na objektivní hodnocení, nezatížené ani jednou z obvyklých názorových polarit, které k této kapele chová široká metalová veřejnost. A jelikož se právě nacházím někde mezi, tak nebudu nové desce nadržovat, ani ji předpojatě hanět..
Jeden by řekl, že vidět u nás Sabaton je jedna z těch událostí, které už takový poprask nevyvolají. Přeci jen jsou tu každou chvíli (jako ostatně ve spoustě zemí, je to velmi koncertně aktivní kapela). Když ale z jejich masivního headline tour po celé Evropě začaly přicházet zprávy, že naprostá většina jejich koncertů se postupně vyprodává, napjatě jsem čekala, jak dvojice švédských a jedna skotská kapela zabodují u nás. Že se vyprodá MoR Café, to jsem celkem i čekala. Že se ale Sabaton povede něco, co před nimi nedokázali ..
ETHEREAL BLUE mají evidentně rádi OPETH. Na tom není nic špatného. Vlastně jsem za to v případě těchto Řeků jedině rád. Jejich muzika je totiž stejně jako u slavnějších kolegů... excelentní!
Už podle názvu, jaký Dirty Skirty dali svému debutovému CD je jasné, že tahle čtveřice z Floridy má ráda sedmdesátá léta. Název sice odkazuje na Rainbow, hudba samotná ale míří trochu jinam. Hned první věc „Ride“ má totiž silný náboj Aerosmith z období „Toys In The Attic“. Dirty Skirty na partu kolem Stevena Tylera poukazují jako na svůj největší vzor. K těmto drogovým králům sedmdesátých let si přimyslete ještě Mötley Crüe, Buckcherry, AC/DC a trochu showmanství Davida Lee Rotha, ..
Po všech těch dalších dílech zemí svobody či strážců klíčů stejně už asi ani nejoddanější fanoušci proklamovaným návratům kdekoho do minulosti nevěří. I přes to jsem Chrise Boltendahla před vydáním alba „The Clans Will Rise Again“ začal považovat za kandidáta na průseráře roku. Snaha vracet se do historie (čtrnáct let zpátky do doby skotských „Válečných melodií“) by se dala považovat za běžný kolorit dnešní doby. Ovšem ohlásit návrat do minulosti zároveň s tím, že za těžkotonážního ..
Tak je tu nový Tank. Tank, jehož aktuální deska mohla vyjít stejně tak v roce 1982, kdy tahle parta vydala klasiku žánru NWOBHM (Nová vlna britského heavy metalu), album „Filth Hounds Of Hades“. Od té doby se toho v anglické formaci událo mnoho. Ze sestavy, která nahrála zmíněný debut, nepůsobí v dnešním Tanku už nikdo. Z klasické line-up poloviny osmdesátých let můžeme dnes v kapele spatřit pouze kytaristy Micka Tuckera a Cliffa Evanse. Hlavní personu Tanku – vokalistu Algyho Warda ..
Shogun Tokugawa je mladá plzeňská parta, která si za krátkou dobu na koncertních pódiích získala velmi slušné reference. Vždyť se jim povedlo hrát na jaře 2010 před slavnými metalcorovými ikonami Underoath a Architects, což je úspěch nevídaný. Jistě za to může dobře odvedená práce jejich labelu X-production. Kapela však nelenila a k nahrání svého debutu si za zvukařský pult pozvala všudypřítomného Kaye Buriánka (Sunshine), zázrak mohl být tedy počat...
Opravdu nekonečné bylo čekání na novinku této kultovní kapely! Nedávno vyšlé výroční album samozřejmě nemohlo ukojit lačnou žízeň po pravé dýňové šťávě, naprosto nemetalovým obsahem naopak netrpělivé čekání ještě umocnilo. Zároveň bylo důležité správně rozšifrovat různá marketingová lákadla, která hlásala hudební návrat až k samotnému debutu „Walls Of Jericho“. To už z logiky věci prostě možné není, a to nejen proto, že zásadním stavitelem tehdejší nálady byl půvabně..
Styl metalcore je už dnes na ústupu. Svůj největší boom zažíval zhruba před deseti lety. Právě tehdy na něj reflektovala i čtveřice plzeňských začínajících hudebníků, kteří svou lásku k tvrdé muzice chtěli dát světu najevo pod jménem Concrete. Po „nezbytných“ personálních hlavotřesech se konečně sestava před šesti lety ustálila a kapela nyní nabízí své třetí album nazvané „Reo“. Na něm konečně definovala svůj zvuk a styl a dnes ho označuje jako svůj dosavadní vrchol. Alespoň slovy svého kytaristy ..
Předtím, než jsem slyšel desku „Break The Silence“, bylo jméno Voices Of Extreme pro mě velkou neznámou. Jejich debut „Hypocrite“, pod který se jako producent podepsal bývalý kytarista Anthrax Dan Spitz, jsem zaregistroval jen tak, že „něco takovýho“ vyšlo. Pak jsem o kapele neslyšel. Až letos jsem je objevil na MySpace, když oznamovali vydání nové desky „Break The Silence“. Navíc zjišťuji, že v nich působí i starý známý bubeník John Macaluso (mj. ex-T.N.T.). Zvědavost se násobí ještě tím, na jaké vlivy ..
Pokud snad Elvenking dali svým dosud posledním studiovým počinem „Two Tragedy Poets ... And A Caravan Of Weird Figures“ kotlíkářům naději, že by mohli zase výrazněji načichnout folkem, novinkové album „Red Silent Tides“ potvrdilo to, co elfíci jasně řekli posledním „naplno zapnutým“ albem „The Scythe“. V případě italských hračičků je folk definitivně minulostí. Někdo může argumentovat díky tradičně výraznému využití houslí, že tahle škatulka ještě není definitivně zaklapnutá. ..
Když Unruly Child na začátku devadesátých let v Americe vznikli, byli automaticky zařazeni do kategorie superskupin, protože ve svých řadách měli bývalého zpěváka Marka Free z King Kobra, bubeníka Hurricane Jaye Schellena a kytaristu Bruce Gowdyho (ex-Stone Fury, Glenn Hughes). Jejich bezejmenný debut z roku 1992 ale dvakrát nepřekvapil. Za prvé proto, že vyšel pro melodický rock ve špatné době, za druhé, že prostě materiál, který obsahoval, nebyl zrovna nic moc. V Unruly Child byli sice zruční muzikanti, ..|
Dnes je 22.7.2025, svátek má Magdaléna
|
| Úvodník: |
|
Základní metalové znalosti jako zanikající výhoda? |
SAYONARA - Chceme zaplout trošku do hardcoru
|
[16.11.2010] |
SEBASTIEN - Tears Of White Roses
|
[15.11.2010] [hodnocení: 9,5/10] |
DEPRESY - Morph - Near Death Experiences
|
[14.11.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[13.11.2010] [hodnocení: 7/10] |
CRADLE OF FILTH - Darkly, Darkly, Venus Aversa
|
[12.11.2010] [hodnocení: 6/10] |
SABATON, ALESTORM, STEELWING – 6., 7. listopadu 2010 – Zlín, MoR Café, Praha, KD Vltavská
|
[11.11.2010] |
ETHEREAL BLUE – Essays In Rhyme On Passion & Ethics
|
[10.11.2010] [hodnocení: 8/10] |
DIRTY SKIRTY - Long Live Rock n´Roll
|
[09.11.2010] [hodnocení: 6/10] |
GRAVE DIGGER - The Clans Will Rise Again
|
[08.11.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[07.11.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[06.11.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[05.11.2010] [hodnocení: 9/10] |
CONCRETE - Metal vytesaný v betonu
|
[05.11.2010] |
VOICES OF EXTREME - Break The Silence
|
[04.11.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[03.11.2010] [hodnocení: 9/10] |
|
[03.11.2010] [hodnocení: 4,5/10] |